V některých případech, které se týkají našeho zdraví, platí více než jinde známé rčení o „bychovi“, který už je, kdo ví kde. Tím případem, kde je většinou poškození našeho zdraví nevratné, je zrak.
o Někdo má tu smůlu, že se narodí s nějakým zrakovým hendikepem a někdo si na problém zadělá svým způsobem života.
Podle očních lékařů je dnes mladá generace více ohrožena vadami zraku. Mohou za to pochopitelně moderní technologie, bez kterých už není v současné době možné fungovat. Je to prostě něco za něco.
o Máme sice usnadněný život, ale také v některých směrech více zdravotních potíží.
Proto polovina dětí do patnáctého roku trpí krátkozrakostí nebo jinou oční vadou. Jak ale všichni dobře víme, mladému člověku není možné nic vysvětlit a musí si na všechno přijít sám. I na své životní omyly. Tudíž, vymlouvat jim nadměrné používání tabletů nebo chytrých mobilů, je asi zbytečné.
o Možná, že by nebylo špatné, pokud by alespoň přistoupili na kompromis a dodržovali některé zásady.
a) Nechávat oči odpočinout.
b) Při delší práci na blízko nechat oči, aby se podívaly pro změnu do dálky. Nejlépe do zeleně.
c) Chránit zejména v létě zrak proti UV záření.
d) Dodržovat zásady správné výživy.
Cvičením se nic nenapraví
Před časem se u nás objevila jedna zázračná metoda, díky které bylo možné zbavit se krátkozrakosti. Šlo o cvičení očních svalů. Jednalo se o praktiku alternativní medicíny.
o Je pravda, že v příručce bylo několik spokojených lidí, kteří radostně odhazovali brýle.
o V reálu se ale nikdo s nikým takovým nesetkal.
Oční specialisté raději doporučují nechat oči odpočinout, nežli je po nějaké větší námaze ještě vysilovat. Ideální je pravidlo 20–20–20. Což znamená – po dvaceti minutách práce na počítači se na dvacet sekund podívat na bod, který je vzdálený alespoň dvacet stop (přibližná vzdálenost 6 metrů).